Jsou to téměř dva roky, kdy olomoučtí radní zahájili svůj postup proti právu. Ve svém jednání byli navíc podpořeni kuriózním stanoviskem státní zastupkyně. Řetězec nepravd a polopravd, který od počátku kauzu provázel, měl být završen vítězstvím projektu v soutěži, jejíž cíl byl v něčem úplně jiném než v tom, co obsahoval předložený olomoucký návrh připravený za podivné asistence olomoucké radnice.
Neznám důvody proč k zamítnutí došlo, nicméně je jasné, že hodnotící komise ministerstva nemohla akceptovat disproporci mezi záměrem vypisované soutěže a návrhem na velkou investici do nové budovy. Přijetí předloženého olomouckého projektu by nutně vedlo jen k dalším sporům. Je dobře, že se na téma nedodržení podmínek soutěže již nemusí psát další trestní oznámení. A pro umění střední Evropy je jen dobře, že Veseckého plastika Modlitba za zemřelého nebude stát na nezákonně získané zemi.
Jak se ale z případu poučí radní? Položí si otázku, zda projekt mohl dopadnout jinak a také zda nemají podíl na jeho neúspěchu?
Osobně jsem přesvědčen, že právě jejich "pomoc" projektu vedla k jeho zamítnutí. Protiprávní cesta nejmenšího zla, kterou se radní na počátku roku 2009 vydali, nemohla vést k dobrému.
Kéž se poučí.